Věcná část > Charakteristika zájmového území > | Důležité stránky |
Geomorfologické poměry |
Území ORP Stříbro je zařazeno do Plánu oblasti povodí Berounky. Na území se nachází 91 úseků toků hrubé říční sítě odpovídající páteřním tokům povodí IV. řádu a 23 nádrží s plochou větší než 1 ha, z nichž nejvýznamnější je vodní nádrž Hracholusky (362 ha). Nejdůležitějším vodním tokem je řeka Mže. Z geomorfologického hlediska se správní území Stříbra nachází v provincii Česká Vysočina, subprovincii Poberounská soustava (oblast Plzeňská pahorkatina, celek Plaská pahorkatina) a z malé části na severu zasahuje do v subprovicie Krušnohorská soustava.(oblast Karlovarská vrchovina, celek Tepelská vrchovina) Plaská pahorkatina je členitá pahorkatina, která vytváří střední část Plzeňské pahorkatiny. Její rozloha je 2 180 km2. Střední výška je 423,3 m n. m., střední sklon 3° 38´. Je tvořena nepřeměnými nebo slabě metamorfovanými proterozoickými horninami tepelsko-barrandienské oblasti, menšími tělesy variských granitoidů, pokryvy permokarbonských zpevněných a třetihorních nezpevněných sedimentů a ojediněle neovulkanity. Představuje homogenní destrukční reliéf tektonicky poměrně konsolidované oblasti s nepříliš diferencovanými pohyby ker. Povrch této jednotky je typický rozsáhlými zbytky neogenních zarovnaných povrchů, strukturně denudačními sníženinami a poměrně vzácnými suky a mělkými i hluboce zaříznutými údolími s říčními terasami. Hydrografickou osou území je tok Mže a Berounky. Nejvyšší bod je Vlčí hora 704 m n. m. v Pernarecké pahorkatině. Tepelská vrchovina se nachází v jižní části Karlovarské vrchoviny. Vytváří plochou vrchovinu, její rozloha je 682 km2. Střední výška je 627,3 m n. m..Převládají krystalické břidlice tepelsko-žlutického antiklinorního pásma s mariánskolázeňským metabazickým komplexem s granitoidy a neovulkanity. Nacházíme zde kerný reliéf stupňovitě se sklánějící od SZ k JV, s plochými rozvodnými hřbety, rozsáhlými zarovnanými povrchy, neovulkanickými suky, se zlomovými svahy a mělkými i hluboce zařiznutými údolími převážně v povodí Berounky, méně Ohře (na západě). Nejvyšší bod je Podhorní vrch 847 m n. m. v Mariánsko lázeňské vrchovině. |
Soubor: b11_3_geomorfologicke_pomery.htm