5 Podklady pro vypracování povodňového plánu

5.1 Rozsah a podrobnost podkladů se volí podle úrovně zpracovaného povodňového plánu.

5.2 Podklady pro vypracování povodňového plánu obvykle zahrnují:

5.2.1 Hydrologické a hydraulické podklady:

a)hydrogramy známých povodní;

b)postupové doby při průběhu povodní;

c)stanovená záplavová území;

d)rozsah území, zaplavených při známých povodních;

e)hladiny a hodnoty N-letých průtoků;

f)historické údaje (značky velkých vod, údaje od místních obyvatel o dosažených hladinách v minulosti);

g)průtočné kapacity zájmových úseků toků, objektů na tocích, transformace povodňových vln nádržemi, korytem a inundací, průtočná charakteristika záplavového území;

h)údaje o existenci vodních děl na toku a jejich povinné dokumentaci.

5.2.2 Technické podklady:

a)mapové podklady ve vhodném měřítku;

b)popis zájmového území nebo objektu s výškovými údaji;

c)demografické údaje;

d)seznam a charakteristika ohrožených nemovitostí a objektů;

e)kritické profily na toku;

f)skládkování nebo skladování materiálu v ohroženém území nebo objektu – sleduje se především možnost ohrožení jakosti vody, odplavení s následným omezením průtočné kapacity vodního toku;

g)ohrožení pozemků v povodí erozí;

h)dostupné způsoby pro přijímání a předávání informací.
 

5.2.3 Organizační podklady:

a)související povodňové plány;

b)složení povodňových komisí a ostatní účastníci ochrany před povodněmi (personální a technické vybavení);

c)plán vyrozumění odpovědných orgánů a varování obyvatelstva;

d)související havarijní a krizové plány (příp. odkazy na konkrétní přílohy);

e)plán evakuace obyvatel při povodni;

f)popřípadě údaje o organizaci osazení mobilních protipovodňových zábran a uzavření povodňových uzávěrů na stokové síti.