Úvodní část

Povodňovými plány se pro účely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) rozumějí dokumenty, které obsahují způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací. Dále obsahují způsob zajištění včasné aktivace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací a zajištění povodní narušených základních funkcí v objektech a území a stanovené směrodatné limity stupňů povodňové aktivity.

Z hlediska vodního zákona rozlišujeme povodňové plány územních celků (povodňový plán obcí, povodňový plán správních obvodů obcí s rozšířenou působností, povodňový plán správních obvodů krajů, povodňový plán České Republiky), povodňové plány staveb v záplavových územích, nebo staveb, které mohou zhoršit průběh povodně a povodňové plány vlastníků pozemků v záplavových územích.

Aktuálnost povodňových plánů územních celků jsou zpracovatelé povinni prověřovat každoročně a toto prověřování je nutné dokladovat. Případnou úpravu povodňového plánu jsou zpracovatelé povinni učinit neprodleně.

Obsah povodňových plánů se dělí na věcnou část, organizační část a grafickou část. Věcná a grafická část povodňového plánu územních celků podléhá povinnosti potvrzení souladu s povodňovým plánem vyšší úrovně. Potvrzením souladu povodňového plánu se stává věcná a grafická část závaznou. Organizační část povodňového plánu zpracovatelé průběžně upravují a poskytují dotčeným povodňovým orgánům a účastníkům řízení ochrany před povodněmi k využití.

Výškový systém veškerých výškopisných údajů

Výškové údaje jsou uvedeny v systému Balt po vyrovnání (B. p. v.).

>Základní pojmy