Geomorfologické poměry

Největší část správního obvodu Klatovy tvoří Šumava. Nejvyšším místem území je Jezerní hora o výšce 1343 m nad mořem. Nejnižším místem je pak tok Úhlavy u Červeného Poříčí s nadmořskou výškou 364 m, tedy o 979 m níže než nejvyšší vrchol. Celé území má průměrnou nadmořskou výšku 549 m. Území správního obvodu patří svou plochou ke krystaliniku českého jádra. Jeho skalní podloží tvoří několik hlavních jednotek, jež se liší složením hornin, tektonikou i stářím. Větší část území patří svorům, rulám a migmatitům moldanubika. SZ. část správního obvodu ORP náleží kdyňskému komplexu bazickému. Chudenicko a Švihovsko je tvořeno horninami algonkického stáří. Nemetamorfovaná eruptiva jsou vázána hlavně na středočeský pluton a Centrální masiv moldanubika. Pokryvné útvary jsou kontinentální uloženiny mladotřetohorního a kvarterního stáří.

Nejvýznamnějším tokem je řeka Úhlava (délka k ústí 102 km), pramení pod Pancířem, při výtoku z území správního obvodu po 64 km má průměrný průtok 4 m3/s. Její nejvýznamnější přítoky zleva jsou Černý potok, Chodská Úhlava, Andělice a Poleňka (18 km). Zprava přitéká Zelenský potok, Jelenka (20 km), Drnový potok (20 km) a Točnický potok. Severovýchodní část správního obvodu je odvodňována Úslavou (nazývanou v horní části Bradlava), která protéká správním obvodem v délce 20 km a po 95 km se vlévá v Plzni do Berounky. Z jihovýchodní části správního obvodu odtékají vody Ostružnou a Křemelnou do povodí řeky Otavy. Jedná se jen o velice krátké úseky horních částí jmenovaných toků. Největší vodní plochou v území je údolní nádrž Nýrsko (148 ha), významný je rovněž Hnačovský rybník(60 ha).